Historie
K nejdůležitějším událostem, které předcházely založení Janáčkovy akademie múzických umění, patřilo založení varhanické školy (1881) i série článků Leoše Janáčka navrhujících zřízení vysoké hudební školy v Brně (1885). V roce 1907 adresoval Janáček do Vídně žádost o zřízení varhanní mistrovské třídy. Stejně tak byly na počátku století živé úvahy o zřízení divadelní školy při Národním divadle v Brně.
Po vzniku československé republiky byla v roce 1919 založena v Brně konzervatoř soukromá, v roce 1920 potom státní hudební a dramatická konzervatoř, která měla i dvě mistrovské třídy, a to pro skladbu (vedl ji Leoš Janáček) a klavír (Vilém Kurz). Téhož roku byla v Brně otevřena i škola pro výchovu herců. Následoval zcela mimořádný rozvoj brněnského hudebního i divadelního života, na němž se vedle výše jmenovaných mistrů výrazně podíleli i jejich kolegové a žáci z konzervatoře (mezi nimi vynikal Rudolf Firkušný, který vyrostl v klavíristu světového formátu). Z Janáčkových a Kurzových kolegů a žáků se následně konstituovala zakladatelská generace Janáčkovy akademie múzických umění.
Také v divadelním oboru vyrostly mimořádné herecké osobnosti jako Ladislav Pešek, Karel Höger nebo Vlasta Chramostová. Na rozmachu kulturního života se rovněž podíleli absolventi semináře hudební vědy Masarykovy univerzity vedeného Vladimírem Helfertem.
Hned po skončení 2. světové války se v roce 1945 začaly vést diskuse a jednání o reorganizaci uměleckého školství, které směřovaly k tomu, že v Praze a Brně nově vzniknou akademie múzických umění. Nakonec však byla dekretem prezidenta republiky založena v roce 1946 jen pražská akademie. Následovaly četné petice moravských měst, vysokých škol i kulturních institucí, které požadovaly ustavení akademie i v Brně.
Proto také již v roce 1946 bylo z iniciativy hudebních kruhů jmenováno sedm profesorů brněnské konzervatoře členy profesorského sboru pražské AMU s místem výuky v Brně. Byli to František Kudláček, Ludvík Kundera, Jaroslav Kvapil, František Michálek, Vilém Petrželka, František Schäfer a Bohumil Soběský; výukou byl pověřený také skladatel Václav Kaprál, který se však otevření samostatné hudební akademie nedožil.
Významné události z hostorie JAMU
| 1945 | dekretem prezidenta republiky číslo 127 Sb. byla zřízena Akademie múzických umění (AMU) v Praze; téhož roku podávají profesoři brněnské konzervatoře memorandum – podpořené stanovisky moravských měst, vysokých škol i institucí – s žádostí o zřízení AMU také v Brně |
| 12. 9. 1947 | byl schválený zákon 168/1947 Sb. o založení Janáčkovy akademie múzických umění v Brně s odborem hudebním a dramatickým; |
| při projednávání zákona byl schválený návrh poslankyně Pažoutové (podpořený stanovisky dalších moravských poslanců), aby brněnská akademie nesla jméno Janáčkovo | |
| 1. 10. 1947 | zahájila činnost Hudební fakulta (23 posluchačů) – zakládající profesoři: Antonín Balatka, Gracian Černušák, Josef Jedlička, František Kudláček, Ludvík Kundera, Viktor Nopp, Vilém Petrželka, František Schäfer, Bohumil Soběský, Vilém Vaňura |
| 1. 10. 1947 | organizační statut určoval základní oblasti studia: skladbu a dirigování, operní dramaturgii, režii a herectví, hudební teorii, hru klavírní, houslovou, hru na ostatní orchestrální nástroje, varhanní hru; |
| operní a komorní zpěv a skladba se studovaly 10 semestrů, ostatní hudební obory 8 a dramatické 7 semestrů; studium na JAMU bylo zrovnoprávněno s ostatními vysokoškolskými studiemi | |
| JAMU přiděleny budovy: Smetanova 14, Komenium na Kounicově 34, pojišťovna na Joštově ulici 2 | |
| 18. 5. 1948 | Akt slavnostního otevření Janáčkovy akademie múzických umění v Brně |
| rektorem JAMU jmenován PhDr. Ludvík KUNDERA (1948–1961) | |
| 25. 6. 1948 | usnesením ministra školství, věd a umění se na Janáčkově akademii múzických umění v Brně otevírá Dramatický odbor s obory režie a herectví. |
| Děkanem Divadelní fakulty jmenován řádný profesor Masarykovy univerzity Frank WOLLMAN, přední osobnost brněnské teatrologie | |
| 27. 7. 1948 |
výnosem ministerstva školství a osvěty byla jmenována zkušební komise pro 1. státní zkoušku odboru hudebního ve složení: předseda: Dr. Ludvík Kundera |
| 1948/49 | základní obory studia na Divadelní fakultě jsou: Herectví, Režie a od roku 1950 i Dramaturgie a Divadelní věda; |
| na JAMU přednáší 27 profesorů a 10 lektorů; v tomto akademickém roce je 66 posluchačů na Hudební fakultě a 19 Divadelní fakultě (celkem 85 studentů) | |
| pro praktickou práci studentů dramatického oboru bylo zřízeno Divadelní studio v sále Nového domova na Gorkého ulici 43; první premiérou bylo pásmo K. Biňovce Na nás záleží (12. 2. 1949); následně je divadelní studio JAMU umístěno v divadelní budově na Výstavišti | |
| 1949 | JAMU přidělena polovina budovy bývalého německého gymnázia na Komenského nám. 6, dále Komenium na Kounicově 34, místnosti na Joštově ulici 2; varhanní obor byl umístěn na konzervatoři – třída Kpt. Jaroše 45 |
| 1951 | studentské divadlo hraje v Krajském oblastním divadle (později Divadlo bratří Mrštíků) – první premiéra Puškinův Evžen Oněgin |
| 1952 | definitivní sídlo Divadelního studia JAMU – sál Marta na Bayerově ul. 5; na stavebních úpravách se značnou měrou podíleli studenti herectví a režie Alois Hajda, Lubomír Kostelka, Vladimír Menšík, Jiří Tomek, Milan Vágner a další; |
| 5. 10. 1952 | otevření Divadelního studia na Bayerově ulici premiérou hry lotyšské autorky Anny Brodele Učitel Straume |
| 1954 | založeno Operní studio JAMU z iniciativy Oty Zítka |
| 1959 | vládní nařízení číslo 58/1958 zrušilo dělení JAMU na fakulty |
| 1961 | Operní studio JAMU získalo sál v Husově sboru na ulici Svatopluka Čecha 35 |
| 1965 | druhá polovina budovy na Komenského nám. 6 předána JAMU, ve školní aule se začaly pořádat koncerty; vzniklo Studio soudobé hudby při katedře skladby a dirigování |
| 1966 | ve struktuře školy se jsou obsaženy následující katedry a kabinety: skladby a dirigování, instrumentální, sólového zpěvu, operní režie a operního herectví; činoherního herectví a režie; kabinety teorie umění, kultury pohybu, marxismu-leninismu, jazyků |
| 1967 | na JAMU poprvé probíhají Mezinárodní interpretační kurzy |
| 1969 | ustavena Katedra syntetických divadelních žánrů |
| 1971 | z politických důvodů byli z funkcí prorektorů odvolání prorektoři Miloslav Ištvan a Marie Mrázková a školu musí opustit pedagogové Vlasta Fialová, Vítězslav Gardavský, Alois Hajda, Miloš Hynšt, Vojtěch Jestřáb, Bedřich Jičínský, Josef Karlík, Bořivoj Srba, Milan Uhde, Igor Zhoř |
| 1974 | zavedeno dvouleté postgraduální studium činoherní režie |
| 1975 | dokončena přestavba technického zázemí Komorní opery Miloše Wasserbauera |
| v rámci prováděné integrace se spojuje operní a činoherní režie do jedné katedry, operní herectví se vrací na Katedru operního zpěvu | |
| 1983 | zahájena výuka oboru Hra na bicí nástroje |
| 19. 11. 1989 | první pracovní schůzka studentského stávkového výboru v reakci na zásah bezpečnostních složek proti průvodu studentů dne 17. listopadu v Praze na Národní třídě |
| 20. 11. 1989 | studenti JAMU se připojují k celostátní stávce studentů a divadelníků, koná se shromáždění studentů, pedagogů a pracovníků školy |
| 29. 11. 1989 | vzniklo Občanské fórum na JAMU; vrcholí studentské aktivity ve výjezdech do továren a škol; ustavena studentská rada JAMU |
| 1990 | novou rektorkou byla zvolena Alena ŠTĚPÁNKOVÁ - VESELÁ |
| zahájena rekonstrukce Studia Marta | |
| 21. 4. 1990 | nařízení vlády ČSFR č. 282/1990 Sb. o obnovení členění JAMU na fakulty – hudební a divadelní; utvářením obnovované Divadelní fakulty je pověřen Josef Kovalčuk; |
| Divadelní fakulta získává prostory na Burešově ulici 20; na fakultu se vrací pedagogové propuštění na počátku 70. let, ale přicházejí i nové osobnosti, zejména ze studiových divadel | |
| 1990/91 | vedle stávajících oborů Činoherní herectví a Činoherní režie se Divadelní fakultě otevírají nové studijní obory: Muzikálové herectví, Loutkoherectví, Divadelní dramaturgie, Scénografie, Taneční pedagogika |
| 16. 5. 1991 | slavnostní otevření Studia Marta na Bayerově ulici 5 po rekonstrukci |
| první festival Setkání divadelních škol – začátek pozdějšího každoročně konaného Mezinárodního festivalu vysokých divadelních škol SETKÁNÍ/ENCOUNTER | |
| 1991/92 | novým studijním oborem na Divadelní fakultě se stává Rozhlasová a televizní dramaturgie a scenáristika; na Hudební fakultě obor Hra na cembalo |
| 1992 | první jednání o budově na Mozartově ulici 1 jako sídle Divadelní fakulty (náhrada za objekt na Burešově ulici, plánované sídlo Nejvyššího soudu ČR) |
| 1. 6. 1992 | zahájena rekonstrukce objektu na Mozartově 1 |
| 28. 9. 1992 | slavnostní otevření budovy Divadelní fakulty na Mozartově ulici – zahájení akademického roku v nových prostorách |
| 1992/93 | otevření dalších studijních oborů na Divadelní fakultě: Dramatická výchova, Divadelní manažerství a Výchovná dramatika pro Neslyšící |
| 7. 10. 1993 | udělen čestný doktorát JAMU Rudolfu Firkušnému (první čestný doktorát JAMU) |
| 1993/94 | otevření dalších studijních oborů na Hudební fakultě: Duchovní hudba a Hudební manažerství; zahajuje se doktorandské studium na Divadelní a Hudební fakultě |
| 1994 | první ročník soutěže Leoše Janáčka na Hudební fakultě |
| 1. 11. 1995 | slavnostní otevření rekonstruované budovy na Komenského nám. 6 |
| 1. 12. 1995 | první ročník Mezinárodního sympozia divadelní antropologie na Divadelní fakultě |
| 1997 | udělen čestný doktorát JAMU Ludvíku Kunderovi; |
| zahájena výstavba prvních vlastních kolejí JAMU – Informačního, výukového a ubytovacího centra Astorka na ulici Novobranská 3; | |
| dokončena přístavba technického zázemí a zkušebních prostor Studia Marta | |
| 1998 | rektorát opouští budovu Komenského nám. 6 a stěhuje se do zrekonstruovaných prostor na Beethovenově ul. 2 |
| 1999 | slavnostně otevřeno Informační, výukové a ubytovací centrum Astorka na Novobranské ul. 3. Do těchto prostor je přestěhována knihovna JAMU z Gorkého ul.; |
| první zasedání patnáctičlenné Správní rady JAMU; | |
| na Divadelní fakultě je otevřen nový obor Jevištní technologie | |
| 2000 | inaugurace nové insignie JAMU (návrh a umělecké zpracování Otmar Oliva) |
| 2001 | udělen čestný doktorát JAMU dramatikovi Václavu Havlovi |
| inaugurace varhan na Hudební fakultě – dílo německé firmy Fischer und Krämer | |
| 2003 | první ročník Mezinárodní konference doktorských studií divadelních škol |
| 2004/2005 | otevřeny nové obory Hra na kytaru (Hudební fakulta) a Klaunská scénická a filmová tvorba (Divadelní fakulta) |
| 2008 | rozšíření akreditace o studijní obory Multimediální kompozice, Hra na klavír a klavírní pedagogika (HF), Audiovizuální tvorba a divadlo (DIFA) |
| 2010 | na Hudební fakultě je akreditován nový obor Jazzová interpretace |
| 2012 | otevřeno Divadlo na Orlí / Hudebně-dramatická laboratoř JAMU na Orlí ul. 19 |
| 2013 | novými obory na Divadelní fakultě se stávají Světelný design a Taneční a pohybové divadlo a výchova |
| 2014 | Hudební fakulta rozšiřuje možnosti studia o obory Hru na tubu a Historická interpretace |
| 2015 | Divadelní fakulta akreditovala obor Fyzické divadlo |